Raketová základna Omice

Prázdné podzemní skladiště protileteckých raket v areálu bývalé vojenské základny nad Omicemi.

Raketová základna na kopci Hvízdalka nad Omicemi byla jednou z desíti základen protiletadlových raketových oddílů zajišťujících kruhovou obranu města Brna před leteckým napadením. Deset raketových oddílů bylo postupně budováno a rušeno v období let 1961–1999 a v okolí Brna tak lze dodnes narazit na deset základen, z nichž část změnila účel a část je opuštěna nebo částečně zlikvidována.

Historie

Výstavba základny pro 8. protiletadlový raketový oddíl 76. protiletadlové raketové brigády proběhla v letech 1976 až 1978 na lesnatém kopci Hvízdalka nad obcí Omice. Základna byla uvedena do provozu zhruba současně se základnami 5. až 7. oddílu v Líšni, Sokolnicích a Ořechově a vybavena protiletadlovým systémem sovětské provenience S-125 (jehož modernější analogy jsou v Rusku a spřátelených zemích vyvíjeny a využívány dodnes).

Základna přestala být využívána nejpozději v roce 1994 a v roce 1999 byla armádou definitivně opuštěna. V následujících letech se vyskytlo několik pom+rn+ progresivních projektů přestavby areálu an rezidenční čtvrť v blízkosti Brna s dobrou dostupností po dálnici; z různých důvodů však nebyl dosud žádný z projektů realizován. Majitelem pozemků je akciová společnost Nemofond z Prahy, nicméně rekonstrukce/výstavba závisí na v čase proměnlivíém rozhodnutí obce Omic, o níž developer uvádí, že „zřejmě i pod tlakem podané žaloby se jednání stala konstruktivnější“, ovšem po prohraném soudním sporu následně také „že obec si v areálu nepřeje žádnou rezidenční výstavbu a navrhuje využít areál k rekreačním účelům“. Budoucnost areálu je proto nejasná.

Náhodná podzimní procházka údolím Troubského potoka může člověka přivést až k podivnému plotu a zdi upsotřed lesů. Byl by hřích, nenakouknout dovnitř opuštěného areálu.

Popis

Areál bývalé raketové základny se nachází přibližně 6 km západně od Brna na katastru obce Omic nedaleko katastru obce Popůvek. Areál ležící u asfaltové cesty z Omic k dálniční křižovatce Kývalka je přibližně obélníkového půdorysu o rozmětrech 330 m × 240 m a betonovou zdí je rozdělen na administrativní a ubytovací (nebojovou) část a část samotné základny. Ta byla vybavena čtveřicí palebných postavení, zodolněným velitelským stanovištěm s radarem, podzemními sklady raket, spojařskými objekty, trojicí klamných budov a dalšími drobnými objekty.

Po neúspěších developerských projektů v posledních letech je areál kompletně bez údržby a nadzemní objekty podléhají rychlé devastaci - zejména původní ubytovací budova, která je v havarijním stavu. Většina budov je poškozena vandaly, vybavení je až na výjimky odstraněno. Podzemní budovy jsou většinou zachovalé, nicméně možnost jejich využití je značně omezena jejich původní specifickou funkcí.

Areál je oplocen, namátkově hlídán a vstup do něj bez povolení majitele je zakázán.

První pohledy přes zeď odhalují tajemně vyhlížející budovy. Později zjištujeme, že jde o klamné objekty jako případné falešné cíle leteckého útoku.

V areálu naplněném mlhou se ale zjevně skrývá víc než jen klamné budovy. Různých objektů jsou tady desítky.

Pohled do zdivočelé přírody skrze odstraněná okna a dveře jednoho ze tří klamných objektů v areálu.

V areálu je celá řada podzemních krytů. Tento sloužil pravděpodobně pro pojízdnou aparaturu rádiového spojení s velitelstvím a ostatními oddíly protiletecké obrany.

Areál je rozdělený na dvě části. Za betonovým plotem se nachází ubytovací a administrativní (nebojová) část areálu.

Pohled na roztroušené stavby v administrativní části areálu raketové základny nad Omicemi.

Postavení pro anténu naváděcího radaru na nejvyšším místě základny na kopci Hvízdalka. Součástí postavení je malý úkryt.

Rozsvítit se mohou pokusit jen odvážní - vypínač se stal součástí úctyhodně velkého sršního hnízda.

Svědomitě se starej o svěřenou techniku!

Jako by někomu vadila naše přítomnost v opuštěných betonových místnostech. Posílá nás zpět. A nebo zpět do minulosti?

Vstup do úkrytu před účinky zbraní hromadného ničení pro obsluhu odpalovacích zařízení na jednom z nejvyšších bodů areálu.

Vstupní dveře jsou prabděpodobně již dávno přetaveny na pluhy pro orbu v mírovém období. Nebo třeba na plechy aut či ocelové kolejnice, jež obepínají svět.

Vybavení jednoho ze dvou obdobných ženijních úkrytů v areálu je poměrně prosté. Dvě matrace prožrané od myší. Co bychom byli za takové suché místečko dali v desítkách propršených nocí kdesi v horách a lesích…

Jedno ze čtyř palebných postavení pro raketovou odpalovací rampu - ta byla sice mobilní, nicméně v praxi zůstávala na místě trvale.

Ve dvou podzemních tunelech byla umístěna aparatura radiotechnické baterie. Dnes sklady zejí prázdnotou.

Součástí velitelského stanoviště je i zvláštní místnost s nálevkou, která mohla být do určité výšky naplněna kapalinou. Snad šlo o součást případné odmořovací procedury.

Některé zapadlé chodby a prostory velitelského stanoviště by mohly dobře posloužit jako kulisy pro natáčení dalšího dílu Vetřelce.

Bývalý rozvaděč na velitelství, ohlodaný na svoji ocelovou kost.

Vše bylo dokonale připraveno na válku, která se naštěstí nikdy nekonala. Nemůžeme se zbavit dojmu, že jsme se dožili jakési vysněné budoucnosti. Co bude po ní, ovšem netušíme.

Podobná místa jsou stále dostatečně živým mementem, které ukazuje jak (a mnohem hůř) může naše budoucnost vypadat, když se válka zase stane možnou realitou.

Improvizované police na svorkovnice a další vybavení pro navázání telefonického spojení a přenosu dat po síti v polních podmínkách.

Součástí velitelského stanoviště byla místnost s planšetami pro zakreslování pozice nepřátelských letadel. Směrová růžice na snímku sloužila vidovému pozorovateli k určení azimutu cíle.

Úkrytových místností je tu celá řada. O podobném luxusu, který skýtá ochranu před mlhou a deštěm, jsme na mnoha cestách po celém světě jen marně snili.

Mohutné ventilátory nad sálem pro příslušenství naváděcího radaru možná někomu připomenou scénu z počítačové hry Star Wars z roku 1998. Nebo aspoň z o 5 let mladšího filmu Revizoři.

Také zde jsou ložiska v dobrém stavu, stačí ventilátor roztočit a velitelské stanoviště ihned ožije zvukem dávno neslýchaného víření vzduchu.

Na přelomu 20. a 21. století po odchodu armády proběhlo několik pokusů o přestavbu areálu na satelitní rezidenční čtvrť. Zatím marně. Poslední se táhne až do současnosti (2016). Jak bydlíš, tak žiješ - myšlenka hodná developera.

Řediteli Doušo, zatáhni za páku…

Návštěva místa jako je opuštěná raketová základna, může na člověku zanechat následky. Psychické nebo i horší…

Kolega pátrač se však rychle vzpamatoval a z krvavé lázně vyrazil na průzkum ubytovací budovy u příjezdové cesty. Opatrnosti tu není nazbyt, některé stropy se totiž již poroučely do podzemí.

Ani stav nejvyššího patra ubytovací budovy není dobrý. Skrze betonové bloky střechy protéká už přes deset let a voda mrzne na chodbách i ve zdech. Nebude trvat dlouho a budova se začne hroutit.

Pohled do kotelny s nákladním výtahem, který místní zasypali komunálním odpadem.

Nebourat! Poslední rozkaz nebo jen zbožné přání anonymního pisatele?

Příroda si postupně připoutává budovy ostružinovými šlahouny, plísněmi na stěnách, ptačími hnízdy a pelíšky lesních myší.

Viděli jsme hodně, v potemnělém areálu se ovšem skrývají ještě spousty dalších obejktů a budov. Jejich osud je ve hvězdách, jež dnes nejsou přes vrstvu mlhy vidět.

V ČSLA sloužili Češi a Slováci, sem tam Maďaři či Němci, některé jazykové hádanky však nejspíš zůstanou navždy nerozluštěny.

Zdroje

1. Janda, P.: 76. protiletadlová raketová brigáda Brno. Dostupné z http://www.fortifikace.net/pov_pvos_76_plrb_brno.html.
2. Kunc, P: 8. protiletadlový raketový oddíl Omice, podřízený brněnské 76. plrb. Dostupné z http://www.fortifikace.net/pov_pvos_8_plro_76_plrb.html.
3. Projekt revitalizace bývalého vojenského areálu v Omicích u Brna, Úplný popis událostí. Dostupné z http://www.hvizdalka.cz/uplny-popis-udalosti/#_Toc374610987.

Komentáře: